LWWY
Berte prosím zřetel na to, že povídka je stará více než rok.... :D
Jednodílovka – LWWY
Srpen, pátek večer, co klub, to mega party. Milovala jsem svoje město, milovala jsem Londýn. Vklouzla jsem do svého outfitu, a upravila si vlasy. Taky jsem se namalovala. Stoupnula jsem si před zrcadlo nalepené na dveřích a shlédla se odshora dolů.
Vysoká, štíhlá holka se záplavou blond vlasů, které jí rámovaly oválný obličej s plnými rty a ocelové modré oči.
Všichni mi říkali, že jsem hezká, dokonce krásná, ale já si připadala průměrná.
.png)
Popadla jsem občanku, pár liber a nacpala to do kapes. Vypadla jsem z bytu a pěšky se vydala k mému oblíbenému klubu: NIGHTLIGHT. Oblíbeného, protože tam pokaždé bylo do čeho píchnout, jestli víte, co tím myslím.
Před vstupem do klubu stál drsné vyhlížející černoch, který měl za úkol kontrolovat věk. Komu nebylo osmnáct, nesměl dovnitř.
„Ahoj L, nějakej dobrej kousek dneska?“
„Ahoj Ali, nebudeš tomu věřit, ale minimálně šest slušnejch.“
„Šest? To je slušný, tak zatím.“ Kývl a otevřel mi dveře. Vstoupila jsem do místnosti hemžící se spousty těl, ženských i mužských.
Zamířila jsem rovnou k baru a objednala si Grey Goose. Dnes naštěstí měl směnu Tom, takže po mě občanku nechtěl a beze slova mi nalil.
„Na lovu Ali?“ Zářivě jsem se usmála a kopla do sebe čirou tekutinu.
„Ještě. Jop, ale dneska neberu nic podřádnýho.“ Tom kývl na souhlas a hlavu naklonil k zadnímu koutku V. I. P. boxů.
„Támhle skupinka kluků, asi něco slaví. Můžeš to zkusit, ale konkurence bude…hromadná.“ Zasmála jsem se volbě jeho slov a znovu do sebe hodila panáka vodky.
„Drž mi palce.“ Neobtěžovala jsem se platit, zatím to nebylo nutný. Určitě se brzo najde někdo, kdo to udělá za mě.
Sebevědomě jsem kráčela k početné skupince lidí, kterou z větší části tvořily holky, co byly nasoukané kolem šestice kluků. Čtyři hnědovlasí, jeden černo a jeden blonďáček, ten vypadal nejmladší. Já si vyhlídla dva, kteří seděli vedle sebe, něco si šeptali a přitom se dívali do davu holek.
Jednoduše jsem celý ten zástup obešla a stoupnula si přímo před celou šestici. Pár holek dost hlasitě protestovalo, ale já si jich nevšímala.
„Ahoj kluci, zatancuje si někdo semnou?“ Pohledem jsem přejela všechny a na dvou se zastavila o pár setin déle než na ostatních. Oba zareagovali tak, jak jsem předpokládala. Okamžitě vstali a doprovodili mě na parket, přímo doprostřed.
„Já jsem Alisson,“ představila jsem se a oba se na mě zářivě usmáli.
„Já jsem Harry a tohle je Louis,“ řekl zelenooký, kudrnatý kluk a potom kývl na kamaráda.
Neotáleli jsme a začali se kroutit do rytmu hudby. Tancovala jsem mezi nima a střídala „polohy“. Jednou zády k Louisovi, jednou k Harrymu. Třeli jsme se o sebe, bylo to neuvěřitelné. Takhle jsem se už dlouho necítila; byl jsem vzrušená. Hořela jsem touhou po obou. Navíc, naše taneční kreace obdivovali i ostatní návštěvníci klubu.
Tancovali jsme společně dlouho, opravdu dlouho. Na čele se mi už objevovali kapky potu, ale stejně na tom byli i kluci.
„Myslím, že potřebuju pauzu.“ Oddělila jsem se od nich a vydala se k baru.
„Páni, Ali, takhle jsem tě už dlouho neviděl,“ přivítal mě Tom a nalil mi sklenici sody.
„Já vím, nějak jsem se…odvázala.“ Zašklebila jsem se a lokla si. Posadila jsem se na barovou stoličku a rozhlédla se. Harry s Louisem teď stáli u V. I. P. boxu a bavili se s ostatníma.
„Tome, kdo vůbec jsou?“
„Zaslechl jsem něco o tom, že jsou nějaká kapela, ale já je nikdy před tím neviděl.“ Kapela? Asi nebyli moc známí, když jsem o nich neslyšela. Ale zase jsem věděla, že jsou to výborní tanečníci. Dopila jsem a vrátila se na parket. Od V. I. P. stolu se zvedli tři kluci a zamířili ke mně.
„Alisson, tohle je Josh.“ Představil nováčka Louis. Usmála jsem se na něj a přejela ho pohledem.
„Taky by sis rád zatancoval?“ S roztomilým úsměvem ve tváři přikývl a udělal krok blíž. Dal mi ruce na boky a začal se semnou pohybovat.
Tancovat se třemi kluky najednou bylo něco. Z klubu jsem odcházela po půlnoci v doprovodu Harryho a Joshe. Louis za mě zaplatil útratu, ale řekl, že nepůjde, že má přítelkyni. S úsměvem na rtech jsem ho objala a poděkovala mu za super večer. Když jsem se ohlédla, Tom na mě mrkl a dál se věnoval svý práci.
Ani jeden z nás toho moc nevypil, takže jsme ke mně do bytu dorazili bez potíží.
„Chovejte se tu jako doma.“ Zmizela jsem v kuchyni a vrátila se s talířem sendvičů a velkou kolou. Sedla jsem si na pohovku, zapnula televizi a zakousla se do tuňákového.
„Nevim jak vy, ale já potřebuju doplnit energii, nabídněte si.“ Každý si vzal jeden a spořádal ho za pár sekund. V televizi dávali nějakou kriminálku.
Chvíli jsme jen tak seděli a potom se ke mně Harry naklonil a políbil na krk. Odhrnul mi vlasy a začal mě lehce líbat na šíji. Josh dělal to samé, jen z druhé strany. Nevěděla jsem, co mám dělat, tak jsem nedělala nic, jen se nechala líbat. Nestěžovali si.
Jako na povel mi oba položili ruce na stehno, každý na jedno. Naskočila mi husí kůže a polila mě vlna žáru. Přejížděli mi po nahé noze a potom mi společně zajeli na holé bříško a k podprsence.
„Jak často takhle spolu blbnete holky?“ Oba se hrdelně zasmáli a Harry přiblížil rty k mému uchu.
„Dost často.“ Zvedla jsem se z gauče a klukům spadly ruce z mého těla. S povytaženým obočím mě pozorovali.
„Co takhle jít do ložnice? Gauč je pro nás tři trochu malej.“ Okamžitě vyskočili a následovali mě do mého pokoje. Někdo zavřel dveře a něčí ruce mě zezadu objaly kolem pasu.
„Jsi sexy,“ konstatoval Harry a foukl mi vzduch do ucha.
„Já vím.“ Zachechtal se. Přede mnou se objevil Josh a ozářil mě svým úsměvem.
„A skromná,“ doplnil.
„Jak jinak.“ Josh si stoupl těsně ke mně a já byla opět uvězněná mezi nimi. Z obou stran jsem cítila jejich vzrušení. Ruce jsem mu hodila kolem krku a zády se přitiskla k Harrymu. Poprvé vůbec jsem jednoho opravdu políbila. Joshův jazyk mi pronikl do úst a prohledával každé jejich zákoutí. Přitáhla jsem si ho blíž a napodobila jeho pohyby. Harry za mnou si nepřátelsky odfrkl a pokusil se mě od Joshe odtáhnout. Roztomilý.
Vyhověla jsem mu a otočila se k němu čelem. Udělala jsem mu radost a přitiskla na jeho rty své. Zareagoval ihned a popadl mě za zadek, čímž odstrčil Joshe stranou. Ten si to nenechal líbit a znovu se na mě namáčkl. Zahihňala jsem se.
„Ale kluci, na oba dojde.“ Stála jsem k oběma bokem, položila jim dlaň na hrudník a odstrčila je.
„Jdu se vysprchovat,“ oznámila jsem a vešla do koupelny, ve které stál velký sprchový kout se vším všudy. Cestou jsem skopla boty, sundala si kraťasy, tričko, podprsenku, nakonec i kalhotky a zalezla jsem do sprchy. Zavřela jsem za sebou dveře z matného skla, přes které nebylo vidět ani dovnitř ani ven. Pustila jsem vodu, horkou, a stoupnula si pod její proud. Namočila jsem si vlasy a umyla si je. Stála jsem zády ke dveřím, ale cítila jsem průvan, když někdo otevřel. Dělala jsem, jakoby nic a dál se mydlila. Celý tělo.
Užívala jsem si všechno, každou maličkost, kterou mě kluci obdařili. Do sprchy jsme se v pohodě vešli všichni tři. Cítila jsem každičkou, každičkou část, jejich těl. Znovu jsem se ocitla mezi nimi. Josh mi líbal šíji a rukama spočinul opět na mých bocích a Harry, který se mi díval všude, jen ne do očí, mi jednou rukou hladil ňadra a druhou mi zajel do klína. Hrubě mě políbil a prsty do mě pronikl v jedné chvíli. Přidušeně jsem vykřikla slastí a opřela se o Joshův hrudník. Rukou jsem sjela za sebe a nahmatala Joshovu chloubu. Hladila jsem ho, laskala a poslouchala rajskou hudbu jeho vzdechů. Když jsem se ale blížila, díky Harrymu, k vrcholu, ruce jsem odtáhla a zaťala je do Harryho lopatek. Vlna slasti se přese mě přelila a já necítila nic jinýho než blaho.
Nakonec ale síla orgasmu polevila a já konečně dovedla k vrcholu Joshe. Potom přišel na řadu Harry, kterého jsem docela dlouho trápila. Nakonec jsem ho nechala vyvrcholit na moje břicho.
Voda mi stékala po obličeji, rozmazávala mi make-up a smývala bílou tekutinu z plochého bříška.
„Panebože,“ vzdychla jsem a políbila Harryho hruď a pohladila mu vypracované prsní a břišní svaly. Na rameni jsem ucítila Joshovy jemné rty.
„Vy jste příšerně nenasytní,“ oznámila jsem jim s pobavením.
„To děláš ty,“ vyčetl mi Harry za stálého dráždění mých bradavek. Strčila jsem jednoho po druhém pod proud horké vody a nechala je zmáčet. Joshovy mokré vlasy se moc nelišily od suchých, za to Harryho prstýnky už nebyly prstýnky, ale mokré, vlnky, které mu rámovaly obličej.
Rozesmála jsem se a když po mě chňapl, otevřela jsem dvířka a utekla do pokoje. Ze šuplíku jsem si vytáhla osušku a zabalila se do ní.
Změna teploty mi vyvolala husí kůži a mě začalo být chladno. Voda ze mě tekla v čůrcích. Ohlédla jsem se.
Ve dveřích koupelny stáli nahý Josh s Harrym, oba nanejvýš vzrušení. Ani jednomu to nevadilo. Pozorovali mě se zájmem a při tom zvláštně nakláněli hlavy. Ve stejnou chvíli vykročili.
Nějak se stalo, že mě popadli, strhli ze mě ručník a odnesli na postel. Byla jsem roztažená na zádech, kolmo tak, že mi nohy přepadávaly z boku postele a sledovala jsem jejich počínání.
Určitě to dělali často, byli neuvěřitelně sehraní.
Harry si sedl po mé pravé straně, Josh po levé a všechno začalo na novo.
Nestíhala jsem sledovat, který z nich co dělá. Uvědomovala jsem si sotva polovinu toho, co se děje nebo dělo.
Josh jazykem kroužil kolem mých bradavek nebo přes ně přejížděl palci.
Harry mi dráždil klitoris; prsty, jazykem.
Josh se přisál k mým rtům a zuřivě je líbal.
Harry mi hladil ňadra.
Já nedělala nic, jen jsem tam ležela ve své posteli a nemohla se nabažit jejich pozornosti.
Josh seděl za mnou a měl mou hlavu položenou v klíně. Líbali jsme se vzhůru nohama. Harry dal dlaně na vnitřní stranu mých stehen a roztáhl mi nohy. Pronikl do mě a začal přirážet. Jeho pohlaví jsem cítila až uvnitř sebe samé.
Josh mě nepřestával líbat a Harry mě přivedl na vrchol, znovu.
Pocity ve mě vřely, pohlcovaly mě. Zaťala jsem pěsti a zabořila je do matrace.
Harry mě políbil na podbřišek, k pupíku a líbal dál, až se dostal k mým rtům, od kterých vyhodil protestujícího Joshe.
„Harry!“ Okřikl ho a pokusil se ho odstrčit.
„Joshi.“ Zavrčel na něj Harry.
Zůstala jsem ležet na posteli sama, když se Harry s Joshem postavili a z očí jim sršely blesky. Oba zatínaly ruce v pěst a div na sebe neprskali.
„Proč mě pořád vyhazuješ, Harry?“ Strčil do něj a Harry klopýtl. Já vstala a zabalila se do osušky, kterou mi předtím kluci strhli.
„Protože mi překážíš, pořád.“ Odsekl mu Harry a úder mu vrátil. Josh se ani nehnul.
„Já, že překážím tobě? Pokaždý, když něco udělám, ty mě odstrčíš!“ Obvinil ho nazpět.
„Protože to děláš špatně a navíc mě tím irituješ.“ Harry už na něj křičel, zatímco Josh se mu div nesmál do očí.
„Spíš se bojíš, že já budu lepší než ty, proto mě od sebe odháníš.“ Obviněný nevěřícně zavrtěl hlavou a ohlédl se na mě.
Stála jsem u okna do ulice a pozorovala jejich absurdní hádku. Byla hloupá a dětinská.
„Kdo je lepší, já nebo on?“ ON, řekl tak zhnuseně, že z toho jediného slova málem odkapával jed. Připadala jsem si jako uprostřed hádky dvou sedmiletých fracků, kteří se hádaj, kdo má lepší hračku.
„Vypadněte.“ Řekla jsem s ledovým klidem a přitom se dívala tomu zatracenýmu kudrnáči do očí.
„Cože?“ Zeptal se nevěřícně Josh.
„Slyšeli jste. Nehodlám se s vámi dohadovat, kdo je lepší, zmizte!“ Dost dlouho na mě civěli, nakonec se oblékli a odešli.
Sedla jsem si na postel a přemýšlela.
O Joshovi, o Harrym, o dnešním večeru. Přišla jsem na to, že už nikdy nepůjdu do trojky, nikdy. Asi po půl hodině někdo zaklepal.
Vstala jsem a došla ke dveřím. Otevřela jsem dveře s tím, že vyhodím kohokoli, kdo mě takhle v noci otravuje. No, neudělala jsem to. Návštěvník mě tak překvapil, že jsem jen několikrát otevřela pusu a zase ji zavřela.
„Co tu děláš?" Mezi futry stál další člen z té šestice z klubu. Usmíval se na mě a prohlížel si můj outfit, který se skládal jen z krátké, krvavé rudé osušky. Černé vlasy, blond melír, tmavší pleť, nádherné hnědé oči.
„Přišel jsem za tebou.“
„Proč?“
„V tom klubu jsi mě úplně...okouzlila. Když jsi s klukama odcházela, tak nějak jsem vás sledoval, nemohl jsem si pomoct. Zjistil jsem kde bydlíš, a vrátil se do klubu. Když pak přišli kluci a vysvětlili, co se stalo, okamžitě jsem vyrazil sem.“ Zrudla jsem.
„Co všechno vám řekli?“ Začal se potutelně usmívat a prohlížet si mě.
„Jen, že jsi je vyhodila, protože se hádali nebo co." Vzpomněla jsem si na tu jejich pitomou hádku a málem se rozesmála, najednou mi to přišlo jako ta nejvtipnější věc na světě.
„Co je tu vtipnýho?“ Povytáhl obočí.
„Řekli vám taky, proč se hádali?“ Zakroutil hlavou.
„Pojď dovnitř.“ Sedli jsme si spolu do obýváku na pohovku, kde stále hrála televize.
„Mimochodem, jsem Alisson, ale říkej mi Ali.“
„Oh, já jsem Zayn.“ Rozzářil mou tvář, jako nikdo jiný.
„Proč si ty dva vyhodila?“
„No, řekněme, že na sebe v nevhodnou dobu začali štěkat, kdo je lepší." Nejdřív se tvářil zaskočené ale pak se rozesmál.
„To vážně udělali?“ Přikývla jsem.
„Idioti.“ Chvíli jsme se dívali jeden druhému do očí, já ale ten moment přerušila.
„Měla bych se jít obléknout do něčeho přijatelnějšího.“ Vstala jsem, ale Zayn mě chytl za ruku a nechtěl mě pustit.
„Nechoď, mě se líbíš takhle.“ To bylo snad po prvé v životě, co jsem se cítila v přítomnosti kluka nejistá. Nikdy na mě kluci nemívali takový vliv. Byla to pro mě zatím neprozkoumaná oblast.
„Děkuju, ale myslím, že bych se opravdu měla převléknout.“ Byla jsem na odchodu, ale Zayn mě opět popadl za ruku.
„Prosím.“ Podržela jsem si osušku, chtěla spadnout, a zadívala jsem se Zaynovi do očí. Byla v nich jen prosba, které bylo těžké nevyhovět. Rezignovala jsem.
„Dobře.“ Posadili jsme se zpět na pohovku.
„Řekni mi o sobě něco, prosím.“
„Když tak hezky prosíš. Celým jménem jsem Alisson Katarina Naomi Blakeová a je mi dvacet.“ Tak hezky se na mě usmíval. Rozbušilo se mi srdce a kolena se mi začaly třást.
„V Londýně žiju od narození, mám tátu, ale ten se přestěhoval na Nový Zéland se svou novou manželkou, po tom, co nás matka opustila, když jsem byla ještě malá. Oba mi posílají měsíčně dost peněz na to, abych nemusela pracovat, přesto občas zajdu sem tam na nějakou brigádu.“ Bylo tak v pořádku, když jsem mu to všechno říkala. Měl na mě neuvěřitelný vliv.
„Hrozně ráda tančím a miluju Londýn. Vždycky jsem se chtěla podívat do Kalifornie. Nesnáším, když mi někdo říká, co mám dělat, miluju zvířata.“ Poslouchal a tvářil se tak zaujatě.
„Teď ty, znám jen tvoje křestní jméno.“ Chvíli vypadal zamyšleně, potom spustil.
„Jmenuju se Zayn Jawadd Malik, je mi devatenáct a moje rodný město je Bradford. Teď ale žiju v Londýně. Miluju zpěv, je to moje všechno. Ale rád maluju. Mám tři sestry a čtyři bratry.“ Tolik sourozenců? Páni, asi jsou docela početná rodina.
„Jsem příšerný plavec, hlavně pro to, že se celkem bojím vody. A kouřím, i když bych rád přestal.“
„Páni, tolik info asi najednou nevstřebám.“ Zasmála jsem se.
„V pohodě, klidně ti to zopakuju, kolikrát budeš chtít.“
„Si zlato.“
„Jak jste byli v klubu, vás šest, tak se tam říkalo, že jste kapela, je to pravda?“ Jeho úsměv zakolísal.
„No…jo je.“
„Co to váhání?“
„Já jen…myslel jsem si, že nás neznáš.“
„Nás?“
„Mě a kluky.“
„Ale já Vás opravdu neznám.“ Už se zase usmíval.
„To je dobře.“ Svraštila jsem obočí.
„Co tím myslíš?“
„Nic, jen nechci, abys semnou byla jen pro to, kdo jsem.“
„A kdo jsi, Zayne Maliku?“
„Jsem kluk z kapely jménem One Direction.“
„One co?“
„One Direction.“ Řekl znovu.
„Promiň, neznám.“ Vypadalo to, jako kdyby se zakuckal.
„Cože? Ty jsi o nás nikdy neslyšela? Tak to jsi asi jediná.“
„Myslim, že to prežiju.“ Zašklebila jsem se.
„A víš, že já taky?“
„To je dobře. A řekneš mi něco o tý vaší skupině?“ Oči se mu zamlžily, jak začal přemýšlet.
„Je nás pět. Já, Harry Louis a Liam s Niallem, to jsou ty zbylí dva z klubu.“
„A Josh?“
„Josh je náš bubeník. Fungujeme spolu dva roky. Jednotlivě jsme se přihlásili do X-Factoru a prošli prvním kolem, pak nás ale porotci spojili do jedné BoyBand a z nás se stala One Direction. Postupně jsme stoupali nahoru a byli čím dál slavnější. Teď je opravdu zázrak, když nás někdo nezná a já jsem rád, že jsem na jeden takový zázrak narazil.“ Podíval se na mě, připadalo mi, jako by mě potřeboval.
„Jste hodně slavní?!“ Ironicky se zasmál.
„Jak se to vezme. Ta většina, co nás zná, je rozdělená na čtyři skupiny. Ti co nás znaj a milujou, na ty co nás znaj a nesnáší, na ty, co nás respektujou a na ty, kterejm jsme úplně ukradení.“
„Chápu, no a já patřím mezi procentní skupinku, která Vás ani nezná.“
„Mě se ale líbí, že nás neznáš. Aspoň vim, že se ti líbím já, Zayn Malik - obyčejný kluk a ne Zayn Malik – jedna pětina One Direction.“
„Co ty Víš? Třeba jsem tě obelhala a celou dobu to věděla.“ S úsměvem jsem sledovala, jak jeho nadšení opadá. Byla celkem zábava pozorovat, jak si není jistý, ale moc dlouho jsem to nevydržela. Nemohla jsem ho trápit
„To byla sranda.“
„No, moc vtipný to ale nebylo!“
„Já myslím, že jo.“ Moje tělo se otřásalo smíchem.
Umlčel mě polibkem.
Byl to jinej polibek, než s Harrym nebo s Joshem nebo s kýmkoli jinými. S nimi to byla živočišná touha, ale se Zaynem to byla čistá vášeň. Položil mi ruku na tvář a palcem mi ji pohladil. Vnitřnosti se mi stáhly nervozitou, kterou jsem v životě nepoznala. Líbali jsme se pomalu a jemně, tak jak jsem se já nikdy s nikým nelíbala. Bylo to pro mě nový.
Jeho ruka mi zabloudila k lemu ručníku a já ucukla. Podívala jsem se do země, bála jsem se podívat se mu do očí.
„Promiň, ale nemůžu.“ Hlesla jsem potichu, ale dost nahlas na to, aby to slyšel.
„Co se děje? Nelíbim se ti?“
„Naopak. Líbíš, a proto nemůžu.“
„To nechápu.“
„Neumim ti to vysvětlit. Když to ale řeknu po lopatě, právě pro to, že se mi líbíš, nechci nic uspěchat.“ Sundal ze mě svou ruku a obličej se mu rozzářil.
„To už chápu a souhlasím s tebou.“ Pohladil mě po vlasech a dal mi pusu na tvář. Začal mu vyzvánět mobil.
„Ano?“ Slyšela jsem jen půlku rozhovoru, tu Zaynovu
„Šel jsem se projít.“
„Omlouvám se, nějak jsem se ztratil v myšlenkách.“
„Jo, jsem v pohodě.“
„Nevím, asi až ráno.“
„Fajn, nazdar!“ Položil to, a smutně se usmál.
„Omlovám se, ale budu muset jít. To byli kluci. Dneska odpoledne máme mini koncert a autogramiádu a musíme se ještě sejít.“
„Jo, v pořádku.“ Vstali jsme a šli ke dveřím.
„Vlastně, nechtěla by jsi přijít? Uvidíš naší skupinu:“ Zašklebil se na mě.
„Ráda přijdu. Kde to máte?“
„V divadle Globe, od čtyř. Přijdi v půl, bude tam na tebe někdo čekat a odvede tě za náma, jo?“
„Platí.“ Letmo mě políbil na rty a potom s úsměvem na rtech odešel. Ihned jsem si šla lehnout. Dala jsem si budík na jedenáct dopol a zalomila to.
„La Mano Arriba Cintura Sola Da Media Vuelta Danza Kuduro“
Zamáčkla jsem mobil a bez otálení navštívila koupelnu, kde jsem si rychle vysprchovala, oholila. Namalovala jsem se a učesala.
V pokoji jsem se oblékla. Dokonce jsem se i nasnídala. Když jsem tohle všechno skončila, byli tři. Pomalu jsem se vydala na cestu.
Globe.
K divadlu Globe jsem si vzala taxi a za pět půl jsem stála na místě. Před vchodem stál nějakej hromotluk, celý v černém a tvářil se, že by zabil každýho, kdo by ho pokusil obejít. Dokonce už tu byl dost slušný zástup holek, pár kluků. Objevilo se tu dost holek, který byly stejně oblečené. Minimálně deset jich mělo červené džíny a bílo červená pruhovaná trička nebo jsem viděla čtyři, které měli na tričkách nápis: FREE HUGS. Dost z nich na sobě mělo tu baseballovou mikinu nebo bundu, v různých barevných kombinacích. Kam jsem se to sakra dostala?
Pomalu jsem došla k tomu děsivýmu chlapíkovi.
„Dobré odpoledne, já jsem…přítelkyně Zayna Malika, měl sem pro mě někoho poslat.“
„Jo holka, už jsi dneska asi patnáctá, která mi to říká.“
„Cože?“ Patnáctá? To jsem nechápala.
„Promiňte, ale jmenuju se Alisson a jsem Zaynova kamarádka.“
„Počkejte, Alisson řikáte?“
„Ano.“
„A celé vaše jméno?“
„Alisson Blakeová.“
„Celé jméno.“ Proč chtěl, sakra, moje celý jméno?
„Alisson Katarina Naomi Blakeová.“ Někam vysílačkou zavolal a zeptal se na mě. Když mu přišla odpověď, nechal mě projít. Hned za dveřmi se na mě nalepily dvě mladý holky.
„Ahoj, ty musíš být Ali. Já jsem Danielle a tohle je Eleanor.“ Obě se na mě hrozně mile usmívaly, a já věděla na první pohled, že se mi budou zamlouvat.
„Jo, jsem Ali. A vy jste…?“ Zvonivě se zasmály a každá mě popadla z jedné strany za ruku.
„Zayn se zmínil, že nás nebudeš znát, nevěřily jsme mu.“ Při zmínce o Zaynovi, jsem se začala přihlouple usmívat i já.
„My jsme přítelkyně dalších členů kapely.“ Vzpomněla jsem si na Louise.
„Nechodí jedna z Vás s Louisem?“ Zastavily se a já málem upadla, jak jsem to nečekala.
„Odkaď znáš Louiho?“ Zeptala se Eleanor.
„Potkala jsem se s ním včera v klubu, povídali jsme si, jen se zmínil, že má přítelkyni.“
„Povídali?“
„Jop, povídali. Vytáhla jsem na parket Harryho s Joshem, trochu jsme se skamarádili.“ Byla to drobná lež, ale pro veřejné dobro, to se smí.
„Dobře. No a jo, je to můj přítel.“
„A já chodím se Liamem.“ Matně jsem si vybavila toho klučinu v kostkované košily.
„A kde je vůbec Zayn?“
„V maskérně, vedeme tě za ním.“ Odpověděla krásná, kudrnatá Danielle.
Eleanor zaklepala na dveře, které hlásaly, kdo by to byl řekl, maskérnu. Vešli jsme. Byla to středně velká místnost, ve které byl neuvěřitelný binec. Naproti mně stáli dvě židle proti zrcadlům a všelijakým přípravkům. Na jedné židli, ke mně zády seděl blonďák, a na druhé Harry.
Když mě spatřil, vykulil oči, zrudnul a nakonec se podíval jinam. A to vše během tří sekund. Vlevo, u stojanu s oblečením stáli tři kluci. Louis, Liam? a Zayn.
„Zayne, podívej, koho ti vedou dobré víly.“ Otočil se k nám a obličej se mu rozzářil úsměvem, který mi vyvolal zvláštní pocit v těle.
„Ali!“ Rozběhl se k nám a pevně mě objal.
„Ahoj Zayne.“ Taky jsem ho objala.
„Ehm ehm.“ Někdo si odkašlal. Všichni se kolem nás shlukli a usmívali se.
„Zayne, to nás ani nepředstavíš? Kde jsi nechal slušný vychování.“ Poznala jsem Liama, protože se vedle něj postavila Danielle. Eleanor se přivinula k Louisovi, který si mě trochu podezřívavě měřil, ale když jsem na něj nenápadně kývla, uvolnil se. Za to Harry, ten se na mě koukal, jako na největší mrchu. Na něj ale nezabralo nic. Úsměv, němý pozdrav, nic. Blonďáček se na mě usmíval nejvíc, v rukou nějakou sušenku.
„Kluci, tohle je Alisson. Ali, tohle je Liam, Dan už znáš a El s Louisem taky. Tohle je Niall a Harryho myslím už taky znáš.“ Málem vyprskl smíchy, a já měla co dělat, abych zachovala neutrální výraz.
„Kluci! Vraťte se!“ Otočila jsem se a spatřila ženu, která zrovna vešla do místnosti v doprovodu nějaké holky. Niall s Harrym si znovu sedli do křesel. Ostatní se taky rozutekli.
„Chyběla jsi mi.“ Zase mě umačkával ve svém objetí. Nasála jsem jeho vůni. Cítila jsem Londýn a nějakou drahou voňavku.
„Neviděli jsme se sotva dvanáct hodin.“ Odtáhl se a podíval se mi do očí. Ty jeho hnědé zářily jako drahokamy.
„Já vim, ale je to tak.“ Dal mi pusu na koutek rtů.
„Ale no tak!“ Zasténal Niall.
„Alisson, můžu?“ Poznala jsem Harryho hlas a rázem se mi udělalo trochu nevolno. Nechtělo se mi s ním mluvit. Ale věděla jsem, že musím.
„Jasně.“ Odpojila jsem se od Zayna a šla k Harrymu.
„Co se děje?“
„Ten včerejšek, omlouvám se.“
„No, řekněme, že jste mi s Joshem zařídili zajímvej večer.“ Zrudnul až za ušima a měl proč.
„Trochu jsme to přehnali, no.“
„Trochu?“ Mučednicky se na mě zadíval. „Chápu, že v sobě vidíte konkurenci, ale kdybych chtěla jedno z vás, odešla bych s jedním z vás. Nebo tohle neprovozujte, příště si každej najděte vlastní a nebudete tohle muset řešit.“ Otočila jsem se a šla pryč. Najednou se mi do cesty postavil Louis.
„Co si řekla Eleanor?“
„Nic, jen že jsem tancovala s Harrym a Joshem a my dva se nějak skamarádili. Neboj se, nejsem úplně blbá.“ Vděčně se na mě usmál.
„Děkuju.“ A odešel.
Vrátila jsem se k Zaynovi, který přišel převlečený. Měl na sobě modré džíny, šedé tričko a tmavě modrou mikinu, Na nohách měl Nikey. Byl sexy. I Liam s Niallem byli převlečeni.
„Budeme muset jít. Ty s Dan a El máte místa kousek od jeviště. Zatím pa.“ Dal mi letmou pusu a zmizel i s klukama.
Danielle a Eleanor mě obklíčili, každá z jedné strany a vedli k našim místům.
Když jsem viděla, jak je Globe zaplněné, byla jsem uchvácená. Ti všichni přišli kvůli pětici kluků. Všichni ječeli a mě málem praskly bubínky. Postavily jsme se s holkama vlevo od podia a sledovaly kluky, kteří zrovna začali zpívat.
Zaznělo sedm písniček. Myslím, že jsem jednu slyšela dokonce v rádiu. Když dohráli, pořádala se autogramiáda. Celé to zabralo asi čtyři hodiny. Nechápala jsem, jak mohli podepsat tolik věcí a pořád udržet pero.
Nějak jsem se ocitla znovu v maskérně, kam po vystoupení dorazili kluci. Usměvaví a nabytí energií.
„Páni, viděli jste tu zrzku v druhý řadě? To byla kočka.“ Křičel Harry už z chodby.
„Jo, vím kterou myslíš, a viděl jsi tu brunetku v první řadě, úplně vlevo?“ Niall? Asi.
„Jo, všiml jsem si.“
Tři chlapci se rozhlédli po místnosti a když našli, co hledali, zamířili tam. Louis k El, Liam k Dan a Zayn, Zayn ke mně.
„Jací jsme byli?“
„Ušlo to, celkem to tahalo za uši, ale jinak dobrý.“ Všech pět se na mě ohromeně zadívalo. Harry se dokonce mračil.
„Ale no tak lidi! Nevíte, co je ironie?“ Zayn mě popadl za ruku a odtáhla mě ven. Zadním vchodem jsme proklouzli na čerstvý vzduch. Přimáčkl mě ke zdi a naléhavě políbil.
„Tohle toužím udělat už čtyři a půl hodiny.“ Zamumlal do mých rtů.
„To jsme dva.“
Dlouho jsme se líbali. Pak se ode mě odtáhl a zadíval se mi do očí. Málem se mi podlomila kolena.
„Buď mou holkou.“ Zalapala jsem po dechu.
„Jsi si jistej?“
„Naprosto.“ Přitiskla jsem své rty na ty jeho a další polibek byl na světě.
„Myslím, že jsem se zamilovala.“
„To jsme dva.“